ANTONÍN GEHLERT
19. 2. 1876 · LADUNGHlavní stopa. Zemřel 13. 10. 1918 v Gallipoli v Itálii.
SPECIAL SCUBA DIVISION← PROJEKTYPROJEKT V POHYBU · 01 DARDANELY · GALLIPOLI
DARDANELLES
WHERE EMPIRES SANK
Dvě Gallipoli. Jeden lidský příběh.
01 / PÁTRÁNÍ
WHERE EMPIRES SANK · ARCHIVES
Dvě Gallipoli a příběh Antonína Gehlerta
Pátrání po jedné stopě z Dardanel nás zavedlo do Krušných hor, italského zajetí a k rodině, která ještě roky po válce čekala na odpověď.
Začali jsme u vraků. Brzy jsme ale zjistili, že lodě jsou pouze viditelným koncem mnohem širšího příběhu. Za jejich jmény se objevují vojenské jednotky, nemocnice, zajatecké tábory, pohřebiště — a především lidé.
Pátrání po Dardanelách nás postupně zavedlo do vojenských archivů, starých novin, úředních věstníků i knih zemřelých. Čím více odpovědí nacházíme, tím více přibývá dalších otázek. Jedno ze jmen nás zavedlo až do Krušných hor.
TISÍCEPROJITÝCH STRAN≈ 3 000JMEN V ZÁZNAMECHDESÍTKYDOBOVÝCH ČLÁNKŮ
01 / JMÉNO NA SEZNAMU
Jméno na seznamu
Antonín Gehlert. Narozen 19. února 1876 v Ladungu, dnešní Lesné v Krušných horách. Domovskou příslušnost měl v Gebirgsneudorfu, dnešní Nové Vsi v Horách.
V jednom z pracovních seznamů mužů spojovaných s Gallipoli bylo u jeho jména uvedeno místo úmrtí a pohřbení: Gallipoli. Protože jsme hledali stopy rakousko-uherských vojáků spojených s Dardanelami, zdálo se, že jsme nalezli další příběh vedoucí přímo do Turecka.
Jméno, datum narození i vojenská jednotka působily přesvědčivě. Jenže při historickém pátrání nestačí, aby údaje vypadaly pravděpodobně. Každou informaci je nutné porovnat s dalšími prameny. U Antonína Gehlerta tak začala původně jednoduchá stopa měnit směr.
02 / MUŽ Z KRUŠNÝCH HOR
Muž z Krušných hor
Z vojenských dokumentů se začíná vynořovat obraz skutečného člověka. V německy vedených záznamech je uveden jako Anton Gehlert. Byl římský katolík, mluvil a psal německy a měřil přibližně 175 centimetrů. Měl světlé vlasy, hnědé oči, špičatý nos, malá ústa, oválnou bradu a protáhlý obličej.
V jednom vojenském dokumentu je jeho povolání zapsáno jako „Ziegelarbeiter“ — dělník v cihelně. V pozdějším československém úředním oznámení je však označen jako lesní dělník v Ladungu. Možná během života změnil zaměstnání. Možná některý úředník údaj zapsal nepřesně. Rozpor proto ponecháváme otevřený.
Antonín byl ženatý. Jeho manželka se jmenovala Marie a žila v Ladungu v domě číslo 16. Nevíme, jak jejich společný život vypadal. Dokumenty zachovaly několik základních údajů, ale mezi jednotlivými řádky zůstává velké ticho.
03 / VOJENSKÝ ŽIVOT
Vojenský život psaný po jednotlivých datech
Dne 25. dubna 1898 byl Antonín Gehlert odveden k pěšímu pluku číslo 92. Na podzim téhož roku nastoupil vojenský výcvik, který trval od 3. října do 28. listopadu.
V následujících letech se pravidelně vracel na vojenská cvičení: od 9. května do 6. června 1901, od 18. do 30. května 1903 a od 20. srpna do 8. září 1905. Na konci roku 1908 byl převeden k zeměbraneckému pěšímu pluku číslo 9 v Litoměřicích. Poslední den roku 1910 byla jeho tehdejší zeměbranecká povinnost ukončena.
Mohlo se zdát, že vojenská část jeho života skončila. Dne 3. září 1914 byl ale znovu povolán do služby — tentokrát na dobu trvání války. Bylo mu osmatřicet let. Z Ladungu odešel jako ženatý muž a dělník. Marie zůstala doma. Jeho přesnou cestu jednotlivými bojišti zatím neznáme.
04 / KDYŽ SE STOPA VĚTVÍ
Jedno příjmení nestačí
Pátrání po Antonínovi nás přivedlo k dalším mužům stejného příjmení. Všichni pocházeli z nevelké oblasti Krušných hor.
Další Antonín Gehlert se narodil 27. listopadu 1890 v Rudolicích v Horách a sloužil u 9. střeleckého pluku. Ferdinand Gehlert, narozený roku 1873 rovněž v Rudolicích, zemřel 22. září 1918 v polní nemocnici číslo 1409 u Ferizoviče. Příčinou smrti byl zápal plic. V rejstříku knihy zemřelých praporu polních myslivců číslo 1 se objevilo ještě jedno jméno Antonína Gehlerta. Navazující zápis se nám však nepodařilo nalézt ani při ruční kontrole knihy.
Byli tito muži příbuzní? Nebo šlo pouze o shodu jmen? To zatím nevíme. Dva záznamy proto neslučujeme pouze podle jména. Musí souhlasit datum narození, rodiště, domovská příslušnost, jednotka i časová posloupnost služby.
ANTONÍN GEHLERT
27. 11. 1890 · RUDOLICEJmenovec z blízkého regionu. Samostatný příběh.
FERDINAND GEHLERT
1873 · RUDOLICEZemřel 22. 9. 1918 ve vojenské nemocnici u Ferizoviče.
05 / ÚŘEDNÍ LIST · 1923
Marie stále čekala
Pět let po konci války se Antonínův příběh znovu objevil v úředních novinách. Dne 26. června 1923 zveřejnil Úřední list Republiky Československé oznámení o řízení, které zahájila jeho manželka Marie Gehlertová.
Antonín byl od 1. července 1918 veden jako nezvěstný. Nevrátil se domů a jeho rodina neměla úředně potvrzeno, zda žije, nebo zemřel. Marie proto požádala soud o jeho prohlášení za mrtvého a o rozloučení manželství.
Oznámení vyzývalo Antonína, aby se přihlásil, pokud je stále naživu. Současně žádalo každého, kdo by znal okolnosti jeho osudu, aby je oznámil soudu. Je to strohý úřední text. Přesto za ním zůstává žena, která ještě roky po válce čekala na odpověď.
06 / POSLEDNÍ ZNÁMÁ CESTA
Dvě Gallipoli
Další dokumenty doplnily několik zásadních dat. Dne 28. srpna 1917 se Antonín dostal do italského zajetí. Kde a za jakých okolností byl zajat, zatím nevíme. Od 1. července 1918 byl evidován jako nezvěstný.
Vojenský záznam nakonec uvádí, že zemřel 13. října 1918 v Gallipoli. Ne však v Gallipoli na tureckém poloostrově u Dardanel. Zemřel v Gallipoli v jižní Itálii. Jedna zeměpisná poznámka tak změnila směr celého příběhu.
Původní spojení s tureckými Dardanelami bylo chybné. Právě ověření takových omylů je ale jedním z důvodů, proč pátráme.
07 / GALLIPOLI, ITÁLIE · 1921
Kellert Anton
V italském obecním seznamu válečných zajatců zemřelých v Gallipoli se na třináctém řádku objevuje muž jménem „Kellert Anton“. U jeho původu je slovo „Sconosciuta“ — neznámý.
Je možné, že jde o zkomolený zápis jména Gehlert. Cizí jména se při přepisování často měnila. Samotný řádek však totožnost neprokazuje. Spojení považujeme za pravděpodobné, nikoliv definitivně potvrzené. Rozhodující je samostatný vojenský záznam, který uvádí stejné datum úmrtí a Gallipoli v Itálii.
Nejistotu neskrýváme. Zůstává součástí příběhu.
08 / OTEVŘENÉ OTÁZKY
Hrob, který stále hledáme
Evidenční karta uvádí, že Antonín byl pohřben „tamtéž“ — v Gallipoli v Itálii. Přesné místo jeho hrobu ale neznáme. Nevíme, zda ostatky zůstaly na původním pohřebišti, nebo byly později přeneseny. Neznáme ani příčinu smrti.
Antonín zemřel 13. října 1918, necelý měsíc před koncem první světové války. Zda podlehl nemoci, zranění nebo následkům zajetí, dosud žádný z nalezených dokumentů neříká.
- Kde a za jakých okolností padl do italského zajetí?
- Na co v Gallipoli zemřel?
- Kde se dnes nachází jeho hrob?
09 / NÁVRAT DO PŘÍTOMNOSTI
Falešná stopa není ztracený příběh
Antonín Gehlert se nakonec ukázal jako falešná stopa vedoucí k tureckým Dardanelám. Jeho příběh ale nebyl slepou uličkou.
Na začátku byl jediný řádek v seznamu. Dnes známe jeho rodiště, domov, vojenskou službu, jméno jeho manželky i místo a datum smrti. Známe podobu úředního čekání, které pokračovalo ještě roky po válce. A víme také, kolik otázek zůstává bez odpovědi.
Historie se málokdy skládá v přímé linii. Jméno vede k jinému jménu. Zdánlivě jistý údaj se ukáže jako omyl. Dokument nalezený o sto let později změní místo celého příběhu. Proto prameny porovnáváme a rozpory nemažeme.
Where Empires Sank není jen příběhem lodí, které zůstaly pod hladinou. Je také příběhem mužů, jejichž jména zůstala mezi stránkami archivů — a rodin, které se odpovědí někdy nedočkaly vůbec.
Pátrání pokračuje.
OCHRANA SOUKROMÍ
Pro měření návštěvnosti a technického výkonu používáme Cloudflare Web Analytics. Podle společnosti Cloudflare tento nástroj neukládá cookies, nesleduje jednotlivé návštěvníky napříč weby a poskytuje nám pouze souhrnné statistiky o návštěvnosti, používaném zařízení a výkonu webu.