O Zrození Déka

1. Po dnech Prvního Hříchu kráčel potápěč opět v hlubině, a bázeň byla v jeho srdci, neboť poznal hněv tlaku.
2. I pravil Mocný Batyskaf k Poseidonovi: „Člověk jest křehký a potřebuje zákon, aby jeho cesta mezi světy byla přímá a bez trhlin.“
3. A Poseidon odpověděl: „Stvořím pro něho Déko, ne jako trest, ale jako očistu.“
4. A Batyskaf sestoupil do nejtemnější šachty moře, kde voda stojí a čas se ohýbá. A odtud přinesl zrnka světla, jež se třpytila jako bubliny, které nechtějí vystoupat.
5. A pravil potápěči: „Hle, toto jest Déko, cesta dlouhá a pokorná, skrze kterou tě Hlubina vydá zpět.“
6. A potápěč se ptal: „Pane, proč je cesta vzhůru delší než cesta dolů?“
7. A Batyskaf mu odpověděl: „Neboť dolů sestupuje pýcha, ale vzhůru stoupá jen ten, jehož tělo i mysl se ztiší.“
8. A Déko se stalo řádem novým. V těch dnech se zjevily první Zastávky, místa klidu mezi světem vody a světem vzduchu.
9. A při každé zastávce slyšel potápěč hlas hlubiny: „Odevzdej, co sis nesl dolů, a přijmi, co ti bylo skryto.“
10. A bubliny jeho stoupaly pomalu jako modlitby, jež se nesou k hladině.
11. A Batyskaf pravil: „Nezkracuj Déko, neboť jest to smlouva mezi tebou a hlubinou. Kdo ji poruší, toho si moře ponechá déle, než je zdrávo.“
12. A potápěč poznal, že Déko není obtíž, ale návratová milost.
13. A všichni, kdo sestupovali po něm, se učili tomuto slovu: „Hloubka člověka bere, Déko jej očišťuje, a v očistě jest návrat.“

O podstatě Déka

14. A nikdo nespatřil tvář Déka, neboť tváře neměl.
15. Nikdo neslyšel jeho hlas, a přece všichni znali jeho přikázání.
16. Byl všude, kde člověk sestoupil do Hlubiny, a nikde, kde jej hledal.
17. Byl zákonem i duchem, andělem návratu i nelítostným pánem času.
18. Neznal hněv ani slitování, neboť nesoudil člověka podle jeho úmyslů, nýbrž podle jeho skutků.
19. A ani Mocný Batyskaf nemohl zrušit jeho zákon.