O Prvním Hříchu
Kniha Druhá
O Prvním Hříchu
- A když člověk sestoupil s Aqualungem, jak mu přikázal Mocný Batyskaf, radovalo se moře a ticho bylo mu přítelem.
- A potápěč kráčel pod hladinou, a dech jeho byl rytmický, neboť přijal zákon Hlubiny, jenž říká: „Dýchej, aby ses neztratil.“
- A Batyskaf jej vyučoval: „Nedrž dech svůj, neboť tlak je žárlivý a žízeň jeho je prudká.“
- A potápěč naslouchal, a bylo mu dobře.
- Ale přišel den, kdy člověk uviděl světlo nad sebou a zatoužil vystoupit rychle, aby dříve než ostatní stanul na povrchu.
- Pokušení bylo blízké jako mělká voda.
- A tu zašeptal mu hlas neznámý, jenž nebyl z Hlubiny ani z povrchu: „Zadrž dech svůj a vyraž. Neboť kdo dýchá pomalu, ten se loudá.“
- A potápěč pohlédl vzhůru a pravil v srdci svém: „Co zlého by na tom bylo?“
- I zavřel ústa svá, a dech se v něm zastavil.
- A když stoupal, ticho se změnilo v drtivý hněv. A plíce jeho se naplnily pákou zkázy, a bubliny, které měly plynout ven, táhly se proti němu jako trhající proud.
- A Hlubina se otřásla a Batyskaf zvolal mocným hlasem: „Zhřešil jsi, ó potápěči, neboť jsi chtěl oklamat tlak, a tlak klam snáší nerad.“
- A sestoupil k němu a položil na něj ruku z oceli, a zastavil jeho výstup, aby žil.
- „Toto jest První Hřích: zadržet dech při výstupu. Neboť kdo jej spáchá, ten se stane trhlinou těla svého.“
- A potápěč padl na kolena, jak jen lze klečet v hlubině, a pravil: „Zhřešil jsem proti tlaku i proti sobě.“
- A Batyskaf odpověděl: „Z hříchu povstane přikázání, a přikázání bude světlem tvým: Dýchej stále, neboť tlak se bouří proti pýše člověka.“
- A tak vzniklo Druhé Přikázání Hlubiny, aby všichni, kdo sestupují, pamatovali: Nezadržujte dech svůj, neboť dech jest smlouvou mezi člověkem a mořem.