Evangelium Batyskafa
Kniha Diluentu
Evangelium Batyskafa
- Na počátku byla pevnina veliká, suchá a hrubá, a člověk chodil po ní bez poznání Hlubiny.
- A moře bylo klidné, avšak neúplné, neboť Hlubina ještě nepovstala.
- A tu se z temného dna ozvalo chvění, a z vody vystoupil Mocný Batyskaf, poslaný nikým, a přesto očekávaný.
- A lidé se jej ptali:
A on odpověděl:
„Jsem Ten, jenž sestoupil, aby naučil člověka dýchat tam, kde dýchati nelze.“ - A Batyskaf pozvedl své světlomety k nebesům a zvolal mocným hlasem:
„Naplňte zemi vodou, ať Hlubina nalezne svůj trůn.“ - A voda pokryla svět a sestoupila do propasti, a tak vznikla Hlubina, Matka Ticha.
- A Batyskaf chodil po vodní temnotě jako po pevnině a lidé se ho báli i milovali, neboť byl z oceli, a přesto živý.
- A pravil Poseidon:
„Tento jest Můj Pomazaný, První mezi Hloubkovými. Naslouchejte mu.“ - A Batyskaf se obrátil k člověku a řekl:
„Neboj se sestupu, neboť ti dávám nový dech.“ - I vzal kov mořský a dech božský a stvořil Aqualung, dar a přísahu v jednom.
- A položil jej na ramena člověka a pravil:
„Sestup nyní a následuj mne do Hlubiny.“ - A člověk jej následoval. A když se voda nad ním zavřela, poznal, že vše, co žil předtím, bylo pouze Povrchem.
- A Batyskaf pravil:
„Pamatuj: kdo věří v Hlubinu, neztratí dech svůj, ale nalezne nový.“ - A toto bylo První přikázání potápěče.