SPECIAL SCUBA DIVISION← PROJEKTY
DEEP PATH · 01 ATTERSEE · RAKOUSKO
VÍKEND
V JEDENÁCTI
BARECH
Když mezi potápěčem a hladinou stojí čas.
TRIMIX · OPEN CIRCUIT · 100+ M01 / DEEP PATH
Ve sto metrech mezi námi a návratem stojí čas.
Na hladině Attersee panuje klid. O sto metrů níže působí stejné jezero úplně jinak. Světlo mizí, prostor před námi odkrývají jen svítilny a každý další metr zvětšuje vzdálenost, kterou nelze jednoduše vzít zpět.
Během jednoho víkendu sestupujeme dvakrát za hranici sta metrů. Jednou do 102,6 metru, podruhé do 106,8 metru. Nejde však o samotná čísla. Takový ponor začíná dlouho před vstupem do vody a nekončí opuštěním maximální hloubky.
02 / PLÁN
Ponor začal
na papíře.
Profil jsme počítali po jednotlivých fázích a minutách. Určili jsme směs pro cestu do hloubky, plyn pro dno i plyny pro dekompresi. Pro každý z nich jsme stanovili okamžik použití, očekávanou spotřebu a bezpečnou rezervu.
Do plánu s námi vstupoval také pan Závada 🙂. Zdržení v hloubce, ztráta plynu, vyšší spotřeba, problém s výstrojí nebo pomoc buddymu. Každý z nás proto počítal zásobu nejen pro sebe, ale i pro bezpečný návrat svého partnera.
03 / LOGISTIKA
PONOR NEKONČÍ U BŘEHU
Naplánovat vstup.
Naplánovat návrat.
Neřešili jsme jen profil pod vodou. Důležitý byl výběr místa, přístup ke břehu, bezpečný vstup i způsob, jakým po dlouhé dekompresi vystoupíme z vody.
Na břehu čeká velké množství vybavení. Zádová dvojčata, travel gas, dekompresní plyny, naviják a záložní prostředky. Každá věc má svůj účel a své místo.
04 / SESTUP
POSLEDNÍ KONTROLA NA HLADINĚ
Vzhůru
do hlubiny.
Buddy check není formalita. Ověřujeme ventily, automatiky, tlak v lahvích, rozmístění jednotlivých plynů i vybavení pro řešení problému. Teprve když oba víme, že je vše na svém místě, vyrážíme.
Od hladiny dýcháme travel gas a sestupujeme podél stěny. Ta je naším stálým referenčním bodem. Do takové hloubky nikdy nesestupujeme volnou vodou.
S sebou neseme naviják s dostatečně dlouhou šňůrou. Pokud bychom v nouzi museli stěnu opustit, můžeme vypustit bójku a její lano použít jako svislou referenci pro kontrolovaný výstup a dekompresní zastávky.
05 / 60 METRŮ
ZMĚNA PLYNU
Světlo zůstává
nad námi.
V šedesáti metrech přecházíme z travel gasu na směs určenou pro maximální hloubku, kterou neseme ve dvojčatech na zádech. Automatiku travel gasu pečlivě sbalím a stage ponechám zavěšenou pod levou rukou. Cestou zpět ji budu znovu potřebovat.
Pokračujeme dolů podél stěny. Kolem sta metrů už sluneční světlo neproniká. Povrch skály se objevuje jen v kuželech našich svítilen a všechno ostatní pohlcuje tma.
V hloubce sta metrů na nás už působí tlak jedenácti barů.
06 / ČAS NA DNĚ
Každá minuta
má své místo.
V maximální hloubce nekontroluji čas podle pocitu. Sleduji stopky. Měřím na nich prakticky každou část ponoru — sestup, pobyt v maximální hloubce, zahájení výstupu i jednotlivé fáze dekomprese.
Na dosažení této hloubky jsme čekali dlouho. Přesto zde není prostor pro oslavu ani zbytečné prodlužování pobytu. Každá další minuta na dně by se později proměnila v další čas pod dekompresním stropem.
07 / STROP BEZ SKÁLY
NEJDELŠÍ ČÁST PONORU ZAČÍNÁ
Cesta vzhůru
není cesta ven.
Opouštíme maximální hloubku, ale ponor ještě zdaleka nekončí. Nad hlavou nemáme strop jeskyně ani ocelovou konstrukci vraku. Přímá cesta k hladině je přesto uzavřená.
Nad námi vznikl neviditelný dekompresní strop. Je tvořený časem, tlakem a inertními plyny v našem těle. Můžeme pod ním kontrolovaně postupovat vzhůru, ale nemůžeme jej bezpečně překročit.
V šedesáti metrech přecházíme zpět na travel gas. Ve 21 metrech na EAN50 a v šesti metrech na čistý kyslík. Maximální hloubky jsme dosáhli během několika minut. Návrat k hladině zabere většinu ponoru.
Hloubka není jen číslo na počítači. Je to závazek dokončit celou cestu zpět.
08 / ORGANIZACE
Každá láhev
má své místo.
Stage, ze které právě dýchám, mám zavěšenou pod levou rukou. Plné lahve určené pro další část ponoru čekají vpravo vzadu. Ty, které už nebudu potřebovat, přesouvám dozadu na levou stranu.
K organizaci používám side deck. Výstroj zůstává přehledná a já mám volnost pro pohyb, kontrolu buddyho i řešení situace, která nebyla součástí ideálního plánu.
Ve velké hloubce není pořádek otázkou vzhledu. Je součástí bezpečnosti.
09 / POSLEDNÍ METRY
Ponor nekončí
vynořením.
Po dokončení zastávky v šesti metrech vystupuji poslední metry velmi pomalu a užívám si poslední chvíle ponoru. Na hladině si ještě dopřeji několik minut kyslíku. Nespěchám.
Jednotlivé stage zavěsím na připravené lano a z vody vystupuji bez jejich hmotnosti. Potom si v klidu sednu, najím se, napiji se čaje a nechám tělo i hlavu pomalu odpočívat. Nikam nespěcháme. Teprve po chvíli začínáme hodnotit průběh ponoru a užíváme si klid přítomného okamžiku.
10 / MEZI DVĚMA STOVKAMI
Dekompresní plán končí.
Večer začíná.
Po ponoru přichází čas na klid, společnou večeři a jedno pivo. Probíráme všechno možné — práci, život i další cesty — a kupodivu jen velmi málo potápění.
Podle jedné z našich neověřených teorií pomáhá pivo uvolnit celkové zatížení centrální nervové soustavy. Někteří členové týmu však tvrdí, že v našem případě už není co poškodit.
Teorie tedy zůstává bez vědeckého potvrzení.
Večer nemůže pokračovat příliš dlouho. Brzy jdeme spát, protože ráno potřebujeme čistou hlavu.
11 / CO ZŮSTÁVÁ
Nešlo o číslo.
Šlo o návrat.
Dva ponory. Dvě cesty za hranici sta metrů. A pokaždé stejný cíl — vrátit se společně, podle plánu a s dostatečnou rezervou.
Počítače uchovají čísla 102,6 a 106,8. My si ale odnášíme především vědomí, že hloubka sama o sobě nic nedokazuje. Smysl dostává teprve ve spojení s přípravou, disciplínou, důvěrou v tým a bezpečným návratem.
ZAUJALA TĚ TATO REPORTÁŽ?
Jedním kliknutím podpoříš další příběhy z našich výprav.